Insolvenční řízení

Nabízíme Vám komplexní pomoc v rámci insolvenčního řízení. Náš zkušený tým poskytuje služby jak pro osoby v stadiu hrozícího úpadku, úpadku, tak i pro věřitele.

Vyhodnocení, návrhy řešení, vypracování insolvenčních návrhů a návrhů na oddlužení . Jednání s věřiteli, likvidace, insolvence, oddlužení, reorganizace. Krizový management.

První konzultace v rozsahu 3 hodin zdarma.

Základní informace - Úpadek a způsoby jeho řešení

Insolvenční zákon rozlišuje dvě základní formy úpadku – platební neschopnost a předlužení. Dále se zná i pojem tzv. hrozícího úpadku.

Úpadek ve formě platební neschopnosti

O platební neschopnost se jedná v situaci, kdy má dlužník více (nejméně dva) věřitelů, má peněžité závazky déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a není schopen tyto závazky plnit. Podmínka mnohosti věřitelů není splněna, má-li více pohledávek vůči dlužníku jen jeden věřitel. Aby se zabránilo účelovému vytváření mnohosti věřitelů převáděním nebo dělením pohledávek, stanoví zákon výslovně, že za dalšího věřitele se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době šesti měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení. Co se týče poslední podmínky, neschopnosti plnit závazky, považuje se za splněnou, nastane-li alespoň jedna z následujících situací:

• dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků
• dlužník neplní své peněžité závazky po dobu delší tří měsíců po jejich splatnosti
• není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek za dlužníkem výkonem rozhodnutí nebo exekucí
• dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy svého majetku, závazků a zaměstnanců, kterou mu uložil insolvenční soud

Zákonná definice platební neschopnosti dopadá na všechny kategorie dlužníků, tedy fyzické osoby – nepodnikatele, fyzické osoby – podnikatele, právnické osoby.

Úpadek ve formě předlužení

O předlužení se jedná tehdy, má-li dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, více věřitelů a zároveň souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Rozhodný je poměr veškerých dlužníkových závazků (včetně těch nesplatných) a jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku je též nutno přihlédnout k další správě a provozování podniku dlužníka, lze-li předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku a provozu podniku pokračovat.

Hrozící úpadek

Hrozícím úpadkem se rozumí situace, kdy lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Návrh na zahájení insolvenčního řízení z důvodu hrozícího úpadku je oprávněn podat pouze dlužník. Užití tohoto institutu by mělo pro dlužníka představovat možnost, zejména pak v kombinaci se způsobem řešení úpadku reorganizací, dosáhnout toho, aby dlužník mohl včasným zákrokem zachovat svou výrobu a zaměstnanost.

Způsoby řešení úpadku

Insolvenční zákon oproti předešlému zákonu o konkursu a vyrovnání rozšiřuje možnosti řešení úpadku dlužníka. I nadále je jedním z možných řešení úpadku konkurs , dlužníci-podnikatelé v úpadku, příp. jejich věřitelé mohou využít reorganizaci  a dlužníci-nepodnikatelé oddlužení . Insolvenční zákon tak dává na výběr, která z možných variant řešení úpadku bude pro konkrétního dlužníka vhodná, přičemž počítá nejen s likvidačními postupy, ale rovněž s prvkem sanačním. Výběr vhodného způsobu řešení dlužníkova úpadku přitom je vždy motivován co největší mírou uspokojení věřitelů.

Konkurs

Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají.

Insolvenční soud rozhodne o prohlášení konkursu buď samostatným rozhodnutím, nebo toto rozhodnutí spojí s rozhodnutím o úpadku za předpokladu, že dlužníkem je osoba, u které je vyloučena možnost reorganizace nebo oddlužení. Účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku a na úřední desce soudu.

Prohlášení konkursu má zejména tyto účinky:

• přerušuje se likvidace právnické osoby, končí nucená správa, a pokud insolvenční soud nerozhodne jinak, zaniká předběžné opatření, bylo-li nařízeno
• na insolvenčního správce přechází oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou
• pokud dlužník nakládal s majetkovou podstatou poté, co toto právo přešlo na insolvenčního správce, jsou tyto právní úkony vůči věřitelům neúčinné
• po prohlášení konkursu mohou dlužníkovi věřitelé svá práva uplatnit jen v rámci konkursního řízení (nelze např. podat žalobu o zaplacení finanční částky proti úpadci)
• nesplatné pohledávky proti dlužníku se prohlášením konkursu považují za splatné, není-li zákonem stanoveno jinak
• zanikají všechny jednostranné právní úkony dlužníka (úpadce) týkající se majetkové podstaty (jde zejména o příkazy, pověření, plné moci, prokuru); to se netýká plných mocí udělených pro insolvenční řízení
• zanikají veškeré návrhy na uzavření smlouvy, které dlužník učinil a které nebyly dosud přijaty
• v případě existence smlouvy o vzájemném plnění (většina smluv), přičemž ani dlužník ani druhá strana smlouvu dosud zcela nesplnila, může insolvenční správce smlouvu splnit místo dlužníka a žádat protiplnění, nebo může od smlouvy odstoupit
• je-li druhý účastník smlouvy povinen z této smlouvy plnit první, je oprávněn takové plnění odepřít až do doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné
• uzavřel-li dlužník smlouvu o výpůjčce, je insolvenční správce po prohlášení konkursu oprávněn žádat vrácení věci i před uplynutím stanovené doby zapůjčení
• v případě nájemní smlouvy je insolvenční správce oprávněn takovou smlouvu vypovědět ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou i v případě, že smlouva byla sjednána na dobu určitou, výpovědní lhůta však může činit maximálně 3 měsíce; tím nejsou dotčena ustanovení občanského zákoníku na ochranu nájemců bytů
• prohlášením konkursu nekončí provoz dlužníkova podniku, insolvenční správce bude naopak zkoumat možnost pokračování v provozu dlužníkova podniku

Účinky prohlášení konkursu na probíhající řízení

Prohlášením konkursu se přerušují soudní, správní a jiná řízení o právech a povinnostech, která se týkají majetkové podstaty, nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník, pokud zákon nestanoví jinak.

Prohlášením konkursu se nepřerušují následující druhy řízení:

• trestní řízení
• řízení o přestupcích a jiných správních deliktech
• daňové řízení
• dědické řízení
• řízení o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela
• řízení o výživném nezletilých dětí bez zřetele k tomu, zda v něm dlužník vystupuje jako osoba oprávněná nebo jako osoba povinná
• řízení ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku, není-li dlužník podnikatelem nebo není-li požadováno peněžité plnění
• řízení ve věcech ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby, není-li dlužník podnikatelem nebo není-li požadováno peněžité plnění
• řízení ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností, nadačního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek, v těchto řízeních však nelze po prohlášení konkursu vydat rozhodnutí o změně obchodní firmy nebo názvu dlužníka
• řízení ve věcech kapitálového trhu
• řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce
• řízení, ve kterých je dlužník jediným účastníkem
• řízení ve věcech vkladu práva k nemovitostem; vklady do katastru nemovitostí však mohou být po prohlášení konkursu povoleny a zapsány, jen řídí-li se pořadí zápisu dnem, který předchází prohlášení konkursu, nebo jde-li o zajištění poskytnuté podle § 41 insolvenčního zákona (půjde zejména o vklad zástavního práva k nemovitosti dlužníka k zajištění pohledávky z úvěrové či obdobné smlouvy uzavřené za účelem pokračování v provozu podniku dlužníka)
• řízení u úřadu práce o dlužných mzdových nárocích zaměstnanců dlužníka podle zákona č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
• řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

V přerušených řízeních, ve kterých dlužník vystupoval jako žalobce (navrhovatel), může insolvenční správce dát návrh na pokračování v řízení; v takovém případě se insolvenční správce stává účastníkem řízení namísto dlužníka. Po prohlášení konkursu je možné nařídit výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty, nelze jej však provést.

Úkony insolvenčního správce

Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Insolvenční správce zejména vykonává akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností. Insolvenční správce zejména vykonává činnost ke zjištění, zajištění a soupisu seznamu přihlášených pohledávek, k přípravě přezkumného jednání a k přípravě schůze věřitelů. Dále sestaví mezitímní účetní uzávěrku ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu, a sestaví také zprávu o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu.

Zpeněžení majetkové podstaty

Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Protože účelem konkursu je poměrně uspokojit zjištěné pohledávky věřitelů, a protože toto uspokojení věřitelů se provádí plněním v penězích, je převod majetku tvořícího majetkovou podstatu na peníze podmínkou, jež musí nezbytně předcházet uspokojení věřitelů. Zpeněžení majetkové podstaty provádí insolvenční správce, lze k němu však přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu a po první schůzi věřitelů. Výjimkou jsou věci bezprostředně ohrožené zkázou či znehodnocením; výjimku i z jiných důvodů může povolit též insolvenční soud. Zpeněžením majetkové podstaty zanikají účinky nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce a věcná břemena.

Majetkovou podstatu lze zpeněžit:

• veřejnou dražbou
• prodejem movitých věcí a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí
• prodejem majetku mimo dražbu

Za účelem zamezení nekalým praktikám při zpeněžování majetkové podstaty, jež by vedly ke snížení výnosu zpeněžení, je zákonem stanoven zákaz nabývání majetku z majetkové podstaty pro některé osoby. Tento zákaz platí i pro případ, že ke zpeněžení majetku došlo dražbou. Níže uvedené osoby nesmí nabýt majetek z majetkové podstaty, ani na ně tento majetek nesmí být převeden ve lhůtě 3 let od skončení konkursu. Jedná se o tyto osoby:

• dlužník
• osoby dlužníkovi blízké; podle ustanovení § 116 občanského zákoníku je osobou blízkou příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner (dle zákona o registrovaném partnerství) a jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní
• osoby, se kterými dlužník tvoří koncern; koncern tvoří osoby, které jsou podrobeny jednotnému řízení jinou osobou spolu navzájem i spolu s touto řídící osobou, koncern spolu tvoří rovněž ovládající osoba a osoby ovládané s tím, že ovládající osobou je osoba, která v ovládané osobě fakticky či právně vykonává přímo či nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku ovládané osoby
• vedoucí zaměstnanci dlužníka a osoby jim blízké
• osoby, které vykonávaly v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení rozhodující vliv na provoz dlužníkova podniku nebo podstatnou měrou ovlivňovaly jeho jinou majetkovou činnost
• společníci dlužníka, to neplatí pro akcionáře v případě, že dlužník je akciovou společností (s níže uvedenou výjimkou)
• akcionáři dlužníka, který je akciovou společností, pokud jim patří akcie odpovídající více než desetině základního kapitálu společnosti
• prokuristé dlužníka
• členové a náhradníci věřitelského výboru, pokud jim schůze věřitelů neudělila souhlas s nabytím majetku z majetkové podstaty.

Uspokojení pohledávek

Po nabytí právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení, v němž uvede, kolik má být vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. Na základě toho vydá insolvenční soud rozvrhové usnesení, v němž určí částky, které mají být věřitelům vyplaceny. Všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich pohledávky tak, jak byla zjištěna. Před rozvrhem se uspokojí dosud nezaplacené pohledávky, které se uspokojují kdykoli v průběhu konkursního řízení, a to:

• pohledávky za majetkovou podstatou – hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka, daně, poplatky, cla, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění apod.
• pohledávky jím postavené na roveň - pracovněprávní pohledávky zaměstnanců dlužníka, pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví, pohledávky státu apod.
• zajištěné pohledávky.

Ještě před rozvrhem insolvenční správce také vyčlení z výtěžku zpeněžení částku na předpokládané výlohy spojené s ukončením říz

Zajištění věřitelé

Zajištěným věřitelem je věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem náležícím do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva, postoupením pohledávky k zajištění nebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy. Právo na uspokojení ze zajištění mají podle insolvenčního zákona na rozdíl od předchozí úpravy také věřitelé, kteří tato práva získali v době dvou měsíců před podáním insolvenčního návrhu. Zajištěný věřitel musí v přihlášce uvést, že uplatňuje právo na uspokojení své pohledávky ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku. V případě, že tak neučiní, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo.

Zajištěným věřitelům je dána možnost významně ovlivňovat průběh insolvenčního řízení. Pro přijetí usnesení o způsobu řešení úpadku (konkursem nebo reorganizací) musí vždy na schůzi věřitelů hlasovat nejméně polovina všech přítomných zajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek. Zajištěný věřitel má dále možnost udělovat insolvenčnímu správci pokyny při správě předmětu zajištění, kterými je insolvenční správce vázán. To platí i pro zpeněžení majetku určeného k zajištění příslušné pohledávky. Insolvenční správce se může od pokynů zajištěného věřitele odchýlit jen tehdy, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji, musí však nejprve požádat insolvenční soud o přezkoumání. Zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty v konkursu zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky.

Zajištění věřitelé se uspokojují ze 100% výtěžku zpeněžení po odečtení částky připadající na odměnu správce a nákladů na správu a zpeněžení (ty jsou však limitovány maximální částkou 9% z výtěžku zpeněžení), a to kdykoliv v průběhu řízení. Respektuje se přitom doba vzniku zajištění.

Zrušení konkursu

Insolvenční soud rozhodne o zrušení konkursu v následujících případech:

• zjistí-li, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek; to neplatí, došlo-li již ke zpeněžení podstatné části majetkové podstaty
• zjistí-li, že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny
• po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení
• zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující; přitom se nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty
• na návrh dlužníka, jestliže dlužník k tomuto návrhu připojil listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili se zrušením konkursu souhlas

Nepatrný konkurs

Nepatrný konkurs je určen k řešení menších konkursů dle rozsahu majetku a počtu věřitelů (celkový obrat dlužníka za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nepřesahuje dva miliony korun a dlužník nemá více než 50 věřitelů), případně k řešení konkursů vedených na majetek fyzických osob – nepodnikatelů. O nepatrný konkurs tedy půjde u fyzické osoby – nepodnikatele (spotřebitele) vždy, a to bez ohledu na počet věřitelů či výši dluhů). U ostatních dlužníků (právnických osob a fyzických osob – podnikatelů) bude nutné posoudit počet přihlášených věřitelů a výši obratu za poslední účetní období před prohlášením konkursu.

Jedná se o efektivní a rychlé řešení konkursu zjednodušeným procesním postupem s odchylkami od klasického konkursu. Rozhodnutí o tom, že jde o nepatrný konkurs, může insolvenční soud vydat i bez návrhu a spojit je s prohlášením konkursu nebo je vydat kdykoli v průběhu insolvenčního řízení po prohlášení konkursu.

Odchylky od klasického konkursu:

• místo věřitelského výboru mohou věřitelé ustanovit zástupce věřitelů
• k účinnosti dohody o vypořádání společného jmění manželů není potřeba schválení insolvenčním soudem ani souhlasu věřitelského orgánu
• k vyloučení nedobytných pohledávek a věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, které není možné prodat, není nutný souhlas insolvenčního soudu ani věřitelského orgánu
• o včasných námitkách proti konečné zprávě a vyúčtování lze rozhodnout i bez nařízení jednání
• při přezkumném jednání lze současně projednat všechny otázky, o kterých by jinak byla oprávněna rozhodnout pouze schůze věřitelů, a je-li to účelné, lze přednést také konečnou zprávu a vyúčtování a projednat námitky proti nim

Není-li to v rozporu s rozhodnutím schůze věřitelů, insolvenční soud může pro nepatrný konkurs stanovit i další odchylky od zákona, pokud povedou k rychlému a hospodárnému průběhu insolvenčního řízení. Těmito odchylkami však nesmí být dotčeno postavení zajištěných věřitelů ani zásady insolvenčního řízení. Toto rozhodnutí může insolvenční soud spojit s rozhodnutím o nepatrném konkursu nebo je může vydat kdykoli později.

Reorganizace je způsobem řešení dlužníkova úpadku, při kterém dlužník může i nadále vyvíjet podnikatelskou činnost, avšak pouze v mezích tzv. reorganizačního plánu, který sleduje především ozdravení provozu dlužníkova podniku a uspořádání vzájemných vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli.

Reorganizace připadá v úvahu jen u podnikatelů, kteří:

• nejsou v likvidaci,
• nejsou obchodníky s cennými papíry nebo osobami oprávněnými k obchodování na komoditní burze podle zvláštního právního předpisu,
• jejichž celkový obrat za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň sto milionů korun, nebo zaměstnávají-li alespoň 100 zaměstnanců v pracovním poměru

Oprávněným k podání návrhu na povolení reorganizace je dlužník nebo přihlášený věřitel. Návrh na povolení reorganizace podaný dlužníkem musí vedle obecných náležitostí obsahovat:

• dlužníkovi známé údaje o kapitálové struktuře a majetku osob, které dlužníka ovládají nebo které tvoří s dlužníkem koncern
• údaj o způsobu navrhované reorganizace

Rozhodnutí o povolení reorganizace

Rozhodnutí o povolení reorganizace obsahuje:

• výrok o povolení reorganizace
• informaci o tom, kdo je insolvenčním správcem
• výzvu, aby dlužník ve lhůtě 120 dnů předložil reorganizační plán nebo aby bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu sdělil, že jej předložit nehodlá
• informaci o tom, za jakých podmínek mohou předložit reorganizační plán další osoby
• výrok o jiných opatřeních týkajících se majetkové podstaty a nezbytných k zajištění účelu reorganizace

Splatnost závazků a pohledávek se rozhodnutím o povolení reorganizace vždy vrací do původních termínů. Dlužník v průběhu reorganizace je dlužníkem s dispozičními oprávněními. Právní mocí rozhodnutí o povolení reorganizace se ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení. Ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky povolení reorganizace, sestaví dlužník mezitímní účetní uzávěrku. Rozhodnutím o povolení reorganizace se pozastavuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dlužníka a místo valné hromady nebo členské schůze dlužníka rozhoduje v její působnosti insolvenční správce. V řízení o reorganizaci se dlužníci dělí do několika skupin, a to tak, aby v každé skupině byli věřitelé se zásadně shodným právním postavením a se zásadně shodnými hospodářskými zájmy. Rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin obsahuje reorganizační plán.

Reorganizační plán

Reorganizační plán vymezuje právní postavení dotčených osob v důsledku povolené reorganizace. Od účinnosti reorganizačního plánu se zejména obnovuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze družstva, zanikají práva všech věřitelů vůči dlužníkovi a též zanikají ze zákona práva třetích osob k majetku, který náleží do majetkové podstaty.Účinnost reorganizačního plánu se nedotýká práv věřitelů vůči spoludlužníkům a ručitelům dlužníka. Po účinnosti reorganizačního plánu lze proti dlužníku nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci k vymožení pohledávek.

Reorganizační plán povinně obsahuje:

• rozdělení věřitelů do skupin, s určením, jak bude nakládáno s pohledávkami věřitelů v jednotlivých skupinách
• určení způsobu reorganizace
• určení opatření k plnění reorganizačního plánu, zejména z hlediska nakládání s majetkovou podstatou, a s určením osob, které s ní mohou nakládat, včetně rozsahu jejich práv k nakládání s ní
• údaj o tom, zda bude pokračovat provoz dlužníkova podniku nebo jeho části a za jakých podmínek
• uvedení osob, které se budou podílet na financování reorganizačního plánu nebo převezmou některé dlužníkovy závazky anebo zajistí jejich splnění, včetně určení rozsahu, v němž jsou ochotny tak učinit
• údaj o tom, zda a jak reorganizační plán ovlivní zaměstnanost v dlužníkově podniku, a o opatřeních, která mají být v tomto směru uskutečněna
• údaj o tom, zda a jaké závazky vůči věřitelům bude mít dlužník po skončení reorganizace

Způsob provedení reorganizace není závazně stanoven, nicméně lze ji provést zejména prostřednictvím těchto opatření:

• restrukturalizací pohledávek věřitelů, spočívající v prominutí části dluhů dlužníka včetně jejich příslušenství nebo v odkladu jejich splatnosti,
• prodejem celé majetkové podstaty nebo její části anebo prodejem dlužníkova podniku,
• vydáním části dlužníkových aktiv věřitelům nebo převodem těchto aktiv na nově založenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast,
• fúzí dlužníka – právnické osoby s jinou osobou nebo převodem jeho jmění na společníka se zachováním nebo změnou práv třetích osob, připouštějí-li to právní předpisy o hospodářské soutěži,
• vydáním akcií nebo jiných cenných papírů dlužníkem nebo novou právnickou osobou,
• zajištěním financování provozu dlužníkova podniku nebo jeho části,
• změnou zakladatelského dokumentu nebo stanov anebo jiných dokumentů upravujících vnitřní poměry dlužníka.

V reorganizačním plánu může být uplatněno i několik způsobů reorganizace současně, pokud to jejich povaha připouští.

Skončení reorganizace

Splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, kterým reorganizace končí. Po skončení reorganizace rozhodne insolvenční soud o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech.

Insolvenční soud zruší rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu

• do 6 měsíců od jeho účinnosti, zjistí-li, že některému věřiteli byly poskytnuty zvláštní výhody, aniž s tím ostatní věřitelé stejné skupiny souhlasili, nebo že schválení reorganizačního plánu bylo dosaženo podvodným způsobem
• do 3 let od jeho účinnosti, pokud byl dlužník, jeho statutární orgán nebo člen statutárního orgánu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, kterým dosáhl schválení reorganizačního plánu nebo podstatně zkrátil věřitele

Rozhodne-li insolvenční soud o zrušení reorganizačního plánu, mohou věřitelé bez dalšího požadovat uspokojení pohledávek a jiných práv, která měli před jeho schválením. Práva věřitelů a třetích osob založená reorganizačním plánem nejsou dotčena.

Insolvenční soud rozhodne o přeměně reorganizace v konkurs, jestliže

• reorganizace byla povolena na návrh dlužníka a ten její přeměnu v konkurs po tomto povolení navrhl
• oprávněná osoba nesestaví ve stanovené lhůtě reorganizační plán ani po jejím případném prodloužení soudem nebo předložený reorganizační plán vezme zpět
• insolvenční soud neschválil reorganizační plán a oprávněným osobám uplynula lhůta k jeho předložení
• v průběhu provádění reorganizačního plánu dlužník neplní své podstatné povinnosti stanovené tímto plánem nebo ukáže-li se, že podstatnou část tohoto plánu nebude možné plnit
• dlužník neplatí řádně a včas úroky nebo v podstatném rozsahu neplní své jiné splatné peněžité závazky
• dlužník po schválení reorganizačního plánu přestal podnikat, ačkoli podle reorganizačního plánu podnikat měl

Průběh insolvenčního řízení

Orientace v insolvenčním právu může být obtížná zejména pro neprávníky. Vzhledem k poměrně krátkým lhůtám v insolvenčním řízení je potřeba se co nejrychleji zorientovat a informovat se o možnostech realizace svých práv a povinností. Následující text shrnuje ústřední instituty a procesní postupy v insolvenčním řízení z pohledu věřitele.

Věřitelé mají zásadní vliv na průběh insolvenčního řízení. Insolvenční zákon umožňuje věřitelům zejména ovlivnit způsob řešení úpadku a vybrat osobu insolvenčního správce. Zákon dále umožňuje věřitelům, aby v případě, kdy je možnost volby, zvolili, zda formou řešení bude konkurs nebo reorganizace, nebo která z forem oddlužení bude realizována.

Insolvenční řízení má několik fází. Průběh jednotlivých řízení se bude lišit v závislosti na konkrétních okolnostech případu. Fáze insolvenčního řízení z pohledu věřitele jsou většinou následující:

1. Podání insolvenčního návrhu

2. Zahájení insolvenčního řízení

3. Lhůta k přihlášení pohledávky

4. Rozhodnutí o úpadku dlužníka

5. Přezkumné jednání

6. Schůze věřitelů

7. Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka

Insolvenční návrh

K podání návrhu je oprávněn dlužník i věřitel. Jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem.

Podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku. 

V insolvenčním návrhu věřitele musí být:

• rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka
• skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh
• označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává
• musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá

Insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává.

Insolvenční návrh je nutné předložit s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u insolvenčního soudu a aby každý, komu se doručuje, dostal jeden stejnopis. Stejnopis insolvenčního návrhu věřitele se doručuje pouze dlužníku, a to do vlastních rukou.

Insolvenční navrhovatel může vzít insolvenční návrh zpět až do vydání rozhodnutí o úpadku nebo do právní moci jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu. Věřitel, který vzal zpět insolvenční návrh, jej může pro tutéž pohledávku znovu podat až po 6 měsících ode dne jeho zpětvzetí.

Další insolvenční návrh podaný na majetek téhož dlužníka dříve, než insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, se považuje za přistoupení k řízení. Od okamžiku, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, se osoba, která jej podala, považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele a platí pro ní stav řízení v době jejího přistoupení k řízení. K dalšímu insolvenčnímu návrhu podanému poté, co insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku, se nepřihlíží.

Insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích.

Zahájení insolvenčního řízení

Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh a zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh (podepsán úředně ověřeným podpisem či zaručeným elektronickým podpisem) dojde věcně příslušnému soudu.

Zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh. Jestliže insolvenční návrh dojde insolvenčnímu soudu mimo dobu úředních hodin, zveřejní insolvenční soud tuto vyhlášku nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne.

Insolvenční soud vyzve věřitele, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízení, aby podali přihlášku pohledávky. Věřitelé dlužníka jsou však od zahájení insolvenčního řízení oprávněni uplatnit v něm své pohledávky přihláškou i v případě, že insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek. V případě, že je výzva učiněna samostatně až v průběhu insolvenčního řízení, oznamuje se stejným způsobem, jakým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení.

Nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených insolvenčním zákonem.

Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky:

• pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou
• právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených insolvenčním zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení
• výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést

Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku, a trvají do skončení insolvenčního řízení, nestanoví-li zákon u některého ze způsobů řešení úpadku jinak.

Pohledávky a jejich přihlášení

V rámci insolvenčního řízení rozeznáváme několik druhů pohledávek. Klasickou pohledávkou je např. plnění z kupní smlouvy, takovou pohledávku věřitel uplatní pomocí přihlášky  od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku a následně čeká na pokyny insolvenčního správce nebo insolvenčního soudu.

Dále existují tzv. pohledávky zapodstatové, mezi které řadíme pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené. Tyto pohledávky mohou být hrazeny v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku. Rozlišujeme:

• pohledávky za majetkovou podstatou, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení (náhrada hotových výdajů a odměna předběžného správce, likvidátora dlužníka a členů věřitelského výboru, pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria, dále viz ustanovení § 168 odst. 2 insolvenčního zákona)
• pohledávky za majetkovou podstatou, které vznikly po rozhodnutí o úpadku (hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, daně, poplatky, cla, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, dále viz ustanovení § 168 odst. 2 insolvenčního zákona)
• pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, dále viz ustanovení § 169 odst. 1 insolvenčního zákona)

Pohledávky, které se v insolvenčním řízení neuspokojují jsou upraveny v ustanovení § 170 insolvenčního zákona, patří sem např. úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka atd.

Věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku.

Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí, přičemž účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

Přihlášku pohledávky lze podat pouze na předepsaném formuláři.  Náležitosti přihlášky upravuje ustanovení § 174 a násl. insolvenčního zákona. 

Za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá věřitel. Insolvenční soud sankcionuje nadhodnocení výše přihlášené pohledávky (o více než 50 % oproti skutečné výši pohledávky) uložením povinnosti zaplatit tuto částku ve prospěch majetkové podstaty.

Věřitel, který podal přihlášku pohledávky nebo na něhož se hledí jako na věřitele přihlášeného, může kdykoli v průběhu insolvenčního řízení vzít přihlášku pohledávky zpět

Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci. Odvolání proti takovému rozhodnutí může podat jen přihlášený věřitel.

Přezkum přihlášených pohledávek

Podané přihlášky pohledávek přezkoumá nejprve insolvenční správce a poté insolvenční soud při přezkumném jednání. Insolvenční soudce posuzuje pohledávky podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu. Dále insolvenční správce vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. V případě potřeby provede o pohledávkách nezbytná šetření s tím, že využije součinnosti orgánů, které jsou povinny mu ji poskytnout.

Má-li přihláška pohledávky vady nebo je-li neúplná, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží, o čemž musí být věřitel poučen.

Insolvenční správce sestaví seznam přihlášených pohledávek. Do seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení a další pohledávky, u kterých to stanoví insolvenční zákon. Zajištění věřitelé se v seznamu uvádějí zvlášť. U pohledávek, které insolvenční správce popírá, to výslovně uvede. U každého věřitele musí být uvedeny údaje potřebné k jeho identifikaci a údaje pro posouzení důvodu vzniku, výše a pořadí jeho pohledávky; u zajištěných věřitelů se navíc uvádí důvod a způsob zajištění. V seznamu se také zvlášť vyznačí pohledávky vykonatelné.

Účastníci jsou oprávněni u insolvenčního správce nahlédnout do seznamu přihlášených pohledávek a do dokladů, na jejichž základě byl sestaven.

Seznam přihlášených pohledávek zveřejní insolvenční soud v insolvenčním rejstříku nejpozději 15 dnů přede dnem, kdy se o nich má konat přezkumné jednání, a má-li se přezkumné jednání konat do 15 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, nejpozději 3 dny přede dnem, kdy se o nich má konat přezkumné jednání. Insolvenční soud dále bez zbytečného odkladu zveřejní v insolvenčním rejstříku každou změnu seznamu přihlášených pohledávek.

Přezkumné jednání

Přezkoumání přihlášených pohledávek poté probíhá na přezkumném jednání nařízeném insolvenčním soudem. Termín a místo konání přezkumného jednání určí insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku. Dlužníku a insolvenčnímu správci doručí insolvenční soud předvolání k přezkumnému jednání do vlastních rukou, s poučením o nezbytnosti jejich účasti.

Stanovisko, které insolvenční správce zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek, může při přezkumném jednání změnit.

Věřitel může až do přezkoumání jím přihlášené pohledávky, dokud jeho pohledávka není zjištěna nebo účinně popřena, měnit důvod vzniku přihlašované pohledávky, její výši nebo pořadí.

Popření pohledávky

Insolvenční zákon rozeznává tyto druhy popření:

• popření pravosti pohledávky – namítá se, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela
• popření výše pohledávky – namítá se, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka (ten, kdo popírá výši pohledávky, musí současně uvést, jaká je ve skutečnosti výše pohledávky)
• popření pořadí pohledávky – namítá se, že pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce pohledávky, nebo se popírá právo na uspokojení pohledávky ze zajištění (ten, kdo popírá pořadí pohledávky, musí současně uvést, v jakém pořadí má být pohledávka uspokojena)

Účinky popření pohledávky:

• popření výše pohledávky nemá vliv na její pořadí
• popření pořadí pohledávky nemá vliv na pravost nebo výši pohledávky
• popření práva na uspokojení pohledávky ze zajištění má však u zajištěného věřitele, který může tuto pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, stejné účinky jako popření pravosti pohledávky, a bylo-li toto právo popřeno jen zčásti, má to stejné účinky jako popření výše pohledávky
• popření pohledávky dlužníkem nemá vliv na její zjištění, není-li stanoveno jinak

Incidenční spory

Incidenční spory jsou nedělitelnou složkou insolvenčního řízení a rozhoduje o nich stejný soud jako v insolvenčním řízení. Patří sem:

• spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek
• spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení
• spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela
• spory na základě odpůrčí žaloby
• spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem
• další spory, které zákon označí jako spory incidenční

Incidenční spory se projednávají na návrh oprávněné osoby podaný v rámci insolvenčního řízení. Pro jednání o incidenčních sporech neplatí ustanovení o jednání v insolvenčním řízení, přiměřeně se použijí ustanovení občanského soudního řádu. Pravomocný rozsudek vydaný v incidenčním sporu je závazný pro všechny procesní subjekty.

Postavení věřitelů a věřitelské orgány

Zajištění věřitelé

Zajištěným věřitelem je věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem náležícím do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva, postoupením pohledávky k zajištění nebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy. Právo na uspokojení ze zajištění mají podle insolvenčního zákona na rozdíl od předchozí úpravy také věřitelé, kteří tato práva získali v době dvou měsíců před podáním insolvenčního návrhu.

Zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky, v níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují, a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění.

Zajištěným věřitelům je dána možnost významně ovlivňovat průběh insolvenčního řízení. Pro přijetí usnesení o způsobu řešení úpadku (konkursem nebo reorganizací) musí vždy na schůzi věřitelů hlasovat nejméně polovina všech přítomných zajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek. Zajištěný věřitel má dále možnost udělovat insolvenčnímu správci pokyny při správě předmětu zajištění, kterými je insolvenční správce vázán. To platí i pro zpeněžení majetku určeného k zajištění příslušné pohledávky. Insolvenční správce se může od pokynů zajištěného věřitele odchýlit jen tehdy, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji, musí však nejprve požádat insolvenční soud o přezkoumání. Zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty v konkursu zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky.

Zajištění věřitelé se uspokojují ze 100% výtěžku zpeněžení po odečtení částky připadající na odměnu správce a nákladů na správu a zpeněžení (ty jsou však limitovány maximální částkou 9% z výtěžku zpeněžení), a to kdykoliv v průběhu řízení. Respektuje se přitom doba vzniku zajištění.

Přihlášení věřitelé mohou svá práva v insolvenčním řízení uplatňovat také prostřednictvím věřitelských orgánů, kterými jsou schůze věřitelů a věřitelský výbor, případně zástupce věřitelů.

Schůze věřitelů

Schůzi věřitelů přísluší:

• volba a odvolání členů věřitelského výboru a jeho náhradníků nebo zástupce věřitelů
• rozhodování o tom, zda ponechá ve funkci prozatímní věřitelský výbor
• není-li ustanoven věřitelský výbor ani zástupce věřitelů a není-li v insolvenčním zákoně stanoveno jinak, vykonává schůze věřitelů i jejich působnost

Schůzi věřitelů svolává a řídí insolvenční soud. Svolá ji z vlastní iniciativy, nebo na návrh insolvenčního správce, věřitelského výboru anebo alespoň 2 věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše činí alespoň desetinu přihlášených pohledávek

Právo zúčastnit se schůze věřitelů mají přihlášení věřitelé, dlužník, insolvenční správce a státní zastupitelství, pokud se účastní insolvenčního řízení. Má-li dlužník zaměstnance, má právo zúčastnit se schůze věřitelů také odborová organizace, která u dlužníka působí.

K platnosti usnesení schůze věřitelů se vyžaduje prostá většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů (nestanoví-li zákon jinak), počítaná podle výše jejich pohledávek, přitom platí, že na každou 1 Kč pohledávky připadá jeden hlas. Právo hlasovat mají všichni na schůzi přítomní věřitelé. Nejde-li o volbu věřitelského výboru, nesmí žádný z věřitelů hlasovat ve vlastní věci nebo ve věci osoby věřiteli blízké anebo osoby, která tvoří s věřitelem koncern.

Na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po přezkumném jednání, se mohou věřitelé usnést, že insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce odvolávají z funkce a že ustanovují nového insolvenčního správce. Toto usnesení je přijato, jestliže pro ně hlasovala nejméně polovina všech věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek. Odporuje-li usnesení schůze věřitelů společnému zájmu věřitelů, může je insolvenční soud zrušit.

Věřitelský výbor

Je-li přihlášených věřitelů více než 50, je schůze věřitelů povinna ustanovit věřitelský výbor. Věřitelský výbor chrání společný zájem věřitelů a v součinnosti s insolvenčním správcem přispívá k naplnění účelu insolvenčního řízení. Ve věřitelském výboru mají být zastoupeny všechny skupiny věřitelů podle povahy jejich pohledávek.

Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky volí schůze věřitelů. Věřitelský výbor má nejméně 3 a nejvýše 7 členů. O počtu členů rozhoduje schůze věřitelů. Členy a náhradníky věřitelského výboru mohou být jen přihlášení věřitelé, kteří se svým zvolením souhlasí.

Členové a náhradníci věřitelského výboru jsou povinni při výkonu své funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídají za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobili porušením svých povinností nebo neodborným výkonem své funkce. Společnému zájmu věřitelů jsou při výkonu funkce povinni dát přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob. Nabývat majetek z majetkové podstaty mohou jen se souhlasem schůze věřitelů. Odpovídají i za své zaměstnance a jiné osoby, jejichž prostřednictvím plnili či měli plnit své povinnosti.

Věřitelský výbor zejména dohlíží na činnost insolvenčního správce a je oprávněn podávat insolvenčnímu soudu návrhy týkající se průběhu insolvenčního řízení. Jeho další kompetence jsou upraveny v ustanovení § 58 insolvenčního zákona.

Zástupce věřitelů

Není-li volba věřitelského výboru povinná, může schůze věřitelů místo něho zvolit zástupce věřitelů a jeho náhradníka. Ustanovení o věřitelském výboru platí pro zástupce věřitelů a jeho náhradníka obdobně.

Rozhodnutí o úpadku

Je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí, vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku. Rozhodnutí o úpadku doručí insolvenční soud zvlášť dlužníkovi, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám, které přistoupily k řízení. Věřitelům je k dispozici zveřejněn v insolvenčním rejstříku.

Rozhodnutí o úpadku musí obsahovat:

• výrok o tom, že se zjišťuje úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek
• výrok, jímž insolvenční soud ustanovuje insolvenčního správce
• údaj o tom, kdy nastávají účinky rozhodnutí o úpadku
• výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve stanovené lhůtě
• výzvu, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci
• výzvu, aby věřitelé insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách
• výrok, jímž se určí místo a termín konání schůze věřitelů a přezkumného jednání
• výrok, jímž se uloží dlužníku, který tak dosud neučinil, aby ve stanovené lhůtě sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů
• označení hromadných sdělovacích prostředků, ve kterých bude insolvenční soud zveřejňovat svá rozhodnutí

Insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením.

Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem, ve kterém jako způsob řešení úpadku navrhuje reorganizaci, předloží reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů, počítanou podle výše jejich pohledávek, a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů, počítanou podle výše pohledávek, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.

Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem podá návrh na povolení oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.

V případě, že v insolvenčním návrhu není navrhován způsob řešení úpadku, rozhodne o něm insolvenční soud samostatným rozhodnutím vydaným do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku.

Způsoby řešení úpadku jsou: konkurs, oddlužení, reorganizace

• více informací na Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript